Slovníček pojmů

AlNiCo: Hliník-Nikl-Kobalt, slitina používaná na výrobu magnetických jader. Vykazuje vysokou remanenci při poměrně nižší koercivní síle.

Anizotropie: Anizotropní materiály jsou přednostně zmagnetizovány v určitém směru hned v průběhu výroby. Jsou vyráběny sléváním, sinterací nebo legováním tak, aby byly snáze zmagnetizovatelné v jedné ose.

A/m: Ampér / metr. Jednotka síly magnetického pole ( 1 A/m = 0,01256 Oersted)

Vhodný poměr: je délka / průměr magnetického tyčového materiálu s optimálními magnetickými vlastnostmi.

Curieova teplota: je teplota při které magnetické materiály nevratně ztrácí své magnetické vlastnosti.

Demagnetizační křivka: Část hysterezní smyčky ve druhém kvadrantu souřadnicového systému. Průběh demagnetizační křivky označuje výrazné vlastnosti permanentních magnetů.

Diamagnetismus: je výraz pro všechny materiály, které nijak nereagují na magnetické pole, například plasty, kapaliny, organický materiál apod.

Ferit: Sinterovaný permanentní magnet, vyrábění z oxidu železa a uhličitanu baria nebo stroncia. Disponuje relativně nízkou remanencí a koercivitou.

Feromagnetický: je pojem pro veškeré druhy materiálu, které jsou schopny pojmout, vytvářet a vést magnetismus, pokud jsou vystaveny působení externího magnetického pole.

Gauss: (G) Zastaralá jednotka magnetické indukce

Hysterezní smyčka: Grafické znázornění cyklu zmagnetování a demagnetizace.

Indukce: Hustota siločar v magnetickém poli. Jednotka indukce: 1 Tesla = 10 000 Gauss Isotropie: Je vlastnost označující nezávislost na směru; izotropní magnetické pole je stejné ve všech směrech. Izotropní materiály mají nižší koercivitu než anizotropní, proto mají též nižší energetický součin.

Koeficinet rozptylu: bere v úvahu, že část magnetického toku není k dispozici pro upnutí obrobku. Silně závisí na magnetickém upínacím systému a obrobku.

Koercivita: Je schopnost materiálu odolávat demagnetizaci od externího nebo vlastního demagnetizačního pole. Tvrdé materiály a slitiny disponují vysokou koercivitou a jsou vhodné k výrobě permanentních magnetů, zatímco měkké materiály s nízkou koercivitou se využívají najdou využití jako jádra cívek.

Magnetický tok: Vyjádřený v jednotkách Webber (Wb) Značí „počet“ magnetických siločar.

Magnetická indukce: je změna, která proběhne ve feromagnetickém materiálu, který je vystaven vlivu magnetického pole.

Magnetický systém: je magnet osazený alespoň jedním nástavcem, nebo více magnetů působících jako funkční celek.

Magnetizace: (M) Celkový magnetický potenciál materiálu. Materiál vystavený vlivu silného magnetického pole dosáhne maxima a magnetizace dále neroste, protože veškeré momenty jsou stejnosměrně orientovány. Jednotkou je kA/m.

Maximální teplota použití: Teplota, po jejímž překročení ztrácí magnetický upínač postupně své vlastnosti. Při dosažení Curieovy teploty ztratí tyto vlastnosti úplně. NdFeB: Slitina neodymia, železa a bóru, využívá se k výrobě magnetických jáder. Jedná se vysoce energetické magnety s nejjvyšší remanencí a koercivitou. V současnosti nejsilnější komerčně vyráběné magnety.

Oersted: Zastaralá jednotka intenzity magnetickéh pole. 1 A/m = 0,01256 Oersted. 1 Oersted = 1000/(4*Pi) A/m. 1 Oersted = 79,6 Nm

Odmagnetování: je redukce zbytkového magnetismu použitím vířivého proudění ve střídavém proudu. Remanenci v materiálu je rovněž možno zlikvidovat vysokými teplotami.

Odmagnetovač: je zařízení určeno pro redukci zbytkového magnetismu v materiálech, které byly dlouhodobě vystaveny působení magnetického pole.

Paramagnetický: označeujeme každý materiál, jenž disponuje magnetickými vlastnostmi. Paramagnetické jevy jsou však v porovnání s ferromagnetickými zanedbatelné. I když jsou paramagnetické vlastnosti u těchto prvků měřitelné, jedná se v podstatě o nemagnetické materiály.

Permeabilita: Rovnaž známá jako indukční konstanta. Jedná se o schopnost materiálu vést magnetický tok, neboli „magnetická vodivost“ Poměrem magnetické indukce a intenzity magnetického pole je permeabilita vztažena k permeabilitě vakua. Permeabilita vakua = 4*Pi/10000000 Vs/Am.

Permanence: Trvalost / Stálost – udává maximální hodnotu magnetického toku daného materiáu. Na rozdíl od remanence se permanence sama přizpůsobuje měnícím se vzduchovým mezerám.

Plastomagnet: je magnet, při jehož výrobě bylo použito plastových příměsí. Výsledkem jsou ohebné, tvárné a obrobitelné magnety.

Polarizace: (J) Z praktického hlediska jiný výraz pro magnetizaci. Měří se v jednotkách Tesla.

Pólová rozteč: Je součet šířky ocelové lamely a pólového oddělovače, které dohromady tvoří pólovou desku. Pólová rozteč často definuje i výšku magnetického pole a je tak základním ukazatelem pro určení správného magnetického upínače. Jemné pólové rozteče jsou vhodné pro upínání nejmenších obrobků, zatímco široké pólové rozteče se hodí na hrubé a nerovné obrobky, protože snáze překonávají vzduchové mezery.

Pólová mezera: Je oblast mezi severnm a jižním pólem. Na magnetických upínačích bývá oddělena nemagnetickým materiálem, jako je mosaz, nerezová ocel nebo epoxydová pryskyřice. Pólová rozteč: Vzdálenost mezi severním a jižním pólem. Do pólové rozteče se rovněž započítává pólová mezera.

Pólový nástavec: Je příslušenství magnetického upínače. Slouží ke zvednutí magnetického pole a zpřístupnění obrobku k 5-ti osému obrábění.

Remanence (zbytkový magnetismus): je magnetické pole, jenž zůstává v obrobku i po jeho vyjmutí z magnetického pole upínače. Vysoce legované materiály jsou schopny uchovávat remanenci po dlouhou dobu a proto je nutné je odmagnetovávat na odmagnetovacím zařízení.

Saturace: je maximální možná hodnota polarizace (magnetizace) určitého materiálu

SmCo: Slitina samaria a kobaltu využívaná k výrobě magnetických jader. Jedná se o vysoce energetické magnety se silnou remanencí a velkou koercivní silou. Díky vysoké Curiově teplotě jsou ze slitin teplotně nejodolnější (až do 450°C)

Smyková síla: je síla která je nutná k posunutí obrobku ve směru rovnoběžném s pólovou deskou upínače. Smyková síla tvoří cca 20-30% celkové upínací síly magnetického upínače a je závislá na výšce obrobku a rovinnosti materiálu (vzduchové mezeře).

Siločáry: jsou grafickým znázorněním magnetického pole.

Tesla: Jednotka magnetické indukce. 1 Tesla = 10 000 Gauss.

Upínací síla: je tvořena účinkem magnetických jader nebo stejnosměrným proudem v cívkách upínačů. Udává jakou silou je obrobek z feromagnetického materiálu přitahován upínačem k povrchu pólové desky. Upínací síla je vyčíslena v N nebo N/cm2, přičemž 10 N = 1 kg. U upínačů ze sortimentu SAV je upínací síla měřena kolmo k povrchu upínače na obrobku o rozměru 100x100x40 mm z nástrojové oceli St 37.

Vzduchová mezera: Vzduchová mezera je největším nepřítelem magnetismu. Je definována rovinností obrobku. Nerovnosti na obrobku mohou zapříčinit, že bude držet jen na přímce nebo na několika bodech. V takovém případě je pro bezpečné upnutí nutné použít magnetické upínače s velkou pólou roztečí, které mají vysoké magnetické pole a vzduchovou mezeru snáze překonají.

Weber: Jednotka magnetického indukčního toku. Značí se Wb.